Popisná čísla
Tato stať bude průběžně doplňována tak, jak budou získávány nové poznatky (rovněž i u čísel popisných již zde popsaných) a tak, aby neodporovala zákonu č.101/2000 Sb. na ochranu osobních údajů.
Při zpracování byly použity materiály uložené ve SOkA v Jičíně (evidence obyvatel, farní soupisy, ohlášky, ohledací listy). Pro případný detailnější zájem je nutno navštívit Státní oblastní archiv v Zámrsku

Lány čp.1
V Lánech stával mlýn na potoku Heřmanka už od počátku založení obce kolem roku 1700. Koncem 18.století při číslování domů dostal č.1. Mlynáři se často měnili.

Pravděpodobně prvním mlynářem kolem roku 1700 byl Jan Škutina, jak je uvedeno v Tereziánském katastru, ale rovněž v několika zápisech o jeho kmotrovství při narození dětí sousedů a přátel. Zdejším mlynářem byl ještě roku 1717. K mlýnu tehdy patřilo 5 polí – 1 1/2 pustých a louka. Jaké však bylo mlýnské vybavení není známé.

Při zpracování Josefského katastru na konci 18.století žil ve mlýně Dawid Hrach. K mlýnu patřila zahrada u stavení, zahrada, louka –224 sáhů s výnosem 85 centýřů sena a 21 centýřů otavy.

K dalším mlynářům patřil r.1819 František Richtera (*cca 1780) s rodinou - manželka Anna (*1781) a děti Josef (*1805), František (*1808), Jan (*1811), Václav (*1817), dvojčata Anna a Kateřina (*1812). V roce 1823 tu působil mlynář František Jakoubě (*1790) s manželkou Kateřinou (*1799), synem Františkem (*1819), Janem (*1821) s dcerou Marií (*1817). S nimi tu bydlela i maminka, psaná jako vdova Jakoubětová výměnice stará 55 let s dcerou Marií 19 let. Roku 1834 tu působil mlynář Antonín Kopal (*1807) a jeho manželka Barbora (*1810). Roku 1854 tu byl mlynář Antonín Lauer, narozený roku 1822, s manželkou Kateřinou (*1823) a děti: Antonín (*1846), Barbora (*1844). Kateřina (*1849) a Marie (*1851).

Mlýn vyhořel koncem šedesátých let 19.století. Jeho číslo popisné 1 pak dostala škola, která byla roku 1863 postavena ve středu obce. Roku 1896 zpustošila velká povodeň celé okolí. Proto byly roku 1897 přikoupeny pozemky od čp. 8 a 17 a koryto říčky bylo převedeno dále od budovy. Staré řečiště bylo zasypáno. Téhož roku byla provedena přístavba školy a provedeny úpravy bytu pro učitele. Posloupnost učitelů, kteří ve škole žili a více informací o přestavbě se nalézá v oddílu „Škola“.

Lány čp.2

Ke konci 18.století je již na chalupě usazen první z rodu Fettr - Josef. Další tohoto příjmení a jménem František - snad bratr, se usadil v čp.9. Josef byl nejen chalupníkem, ale také řemeslníkem. Byl kolářem. U své chalupy měl zahradu, další zahradu, louku – 456 sáhů, z níž měl 169 centýřů sena a 42 centýřů otavy a dále měl. pole. Narodil se kolem roku 1759 a hospodařil až do začátku dvacátých let devatenáctého století. Jeho manželka Kateřina se narodila kolem roku 1769. Spolu měli několik dětí:
Anna, nar. cca 1787 se provdala roku 1807 za Josefa Lachmana z Prostřední Nové Vsi. Josef, nar. asi roku 1789, je v roce 1819 psán ještě jako podruh. V roce 1823 však již na chalupě hospodaří sám. František, nar. 1791 byl truhlářem a se svou ženou Marií (*1790) a dcerkou Annou (*1817) žil ještě roku 1819 společně s rodinou. V dalších letech není uveden a tedy se osamostatnil. Další byl syn Jan (*1793) a Antonín (*1806).

Roku 1823 na chalupě hospodařil již syn Josef (*1789) se svou manželkou Kateřinou, rozenou Buchnarovou (*1791), která pocházela z Prostřední Nové Vsi 35. Spolu měli asi 5 dětí. Nejstarší Josef (*1817) se stal nástupcem. Dcera Anna (*1819) se roku 1841 provdala za Františka Langa, baráčníka na panství Radimském. Syn František (*1825) se roku 1850 oženil s Annou Glosovou, dcerou + Františka Glose, chalupníka z PNV 30. Syn Jan (*1827) se roku 1858 oženil s Františkou Čížkovou, dcerou + Václava Čížka, kameníka z Králova Dvoru 10. Dcera Kateřina (*1829) se roku 1852 provdala za vdovce Václava Kracíka, půlstátníka z Bělé 36. Maminka Kateřina zemřela r. 1862 na „sešlost věkem“.

Rok 1854 zastihl jako hospodáře syna Josefa (*1817). Ten se roku 1843 oženil s Františkou Menzlákovou (*1817), dcerou Pavla Menzláka, chalupníka se Sobčic 23, panství Radimského. Z jejich dětí Josef, narozený r.1844, zemřel r. 1868 na tuberkulozu. Dcera Barbora *1848 se r.1871 provdala za Jana Fejfara, krejčího z Heřmanic 29. Dcera Františka *r.1849 zemřela r.1851 na oubytě, dcera Anna * r.1852 zemřela r.1863 na hlavnici. Přežil syn František *1850, který se r.1880 oženil s Františkou Řehákovou *1844, vdovou – dcerou Františka Holíka, domkáře z Vysokého Veselí. Tohoto roku – 1854 – je na chalupě psána ještě dcera Barbora *1847 a rodiče, staří výminkáři Josef a jeho manželka Kateřina. Hospodář Josef je uváděn jako majitel ještě roku 1872 a zemřel r. 1895 na „sešlost věkem“.

Přelom století zastihl na gruntu Františku Fettrovou (roz.Holíkovou, vdova Řeháková) jako vdovu a rodinu Jana Fejfara, narozeného r.1875 v Heřmanicích. Jan byl rolníkem a zedníkem. V Lánech má trvalé bydliště od roku 1898. Vzal si Emílii *1879. Emílie je psána jako roz.Holíková (pravděpodobně chybný zápis) a jako dcera Františky Fettrové. Z dětí Jana a Emílie Fejfarových dcera Emílie * 1898 se provdala do čp.16 za Drašara. Syn Josef je narozen* 1903. Syn Jan *1906 a syn Antonín * 1908, ten ale zemřel r.1934. Pak jsou tu uvedeny ještě Božena, Marie a Ludmila. Ludmila se provdala za Bohumila Lukeše ze Svatojánského Újezdu a rod Lukešů pokračuje na čp.2 dodnes.

Lány čp.3

Příjmení Merta se v Lánech vyskytuje již od druhé poloviny 18.století. Od té doby je grunt č.3 až do dneška, t.j. zhruba 250 let v držení tohoto rodu. Dědil se ze syna na syna.

Při zpracování Josefského katastru – roku 1789 je na této chalupě psán již Josef Merta, který kromě chalupy vlastnil též zahradu u stavení, zahradu, louku, ze které měl 159 centýřů sena a 39 centýřů otavy. Dále měl 3 jitra a 135 sáhů polí, na kterých pěstoval žito a oves.

Roku 1819, 1823 a 1834 je zde uváděn František Merta (*cca 1782), pravděpodobně syn Josefa. Je tu zapsán spolu s manželkou Johannou (*cca 1790) a dětmi : Františkem (*1815), Annou (*1812), Kateřinou (*1814), Františkou (*1818), provdanou roku 1839 za Františka Čeřovského, tkalce a baráčníka z Lánů 50, původem z Brtve a Josefem (*1823), který se oženil r.1845 s Marií Caldrovou,dcerou Františka Caldra, nájemníka z Horní Nové vsi 29. Roku 1823 s nimi žila ještě třicetiletá podruhyně Anna Matušová s tříroční dcerkou Annou, ale již při následujícím soupisu v roce 1834 s nimi nežije.

V roce 1854 drží hospodářství již syn František, narozený roku 1815. Oženil se s Barborou Krausovou z Bělé. Spolu měli 7 dětí. Je to František (*1838). Josef (*1840) oženil se r. 1868 s Alžbětou Bachtíkovou, dcerou Josefa Bachtíka, familianta z Brtve č.33, při sňatku je psán jako reservník vojanský. Antonín (*1842, zraněný vojín u pěšího pluku hraběte Nobili, zemřel ve svých 24 letech, roku 1866 na souchotiny). Anna (*1844, roku 1865 se provdala do Valdova 43 za nájemníka a mistra obuvnického Jana Blažka). Barbora (*1847, +1850 ). Jan (*1849, +1868 na souchotiny) a pohrobek Václav (*v květnu 1851, + 1862 na vodnatelnost).

Roku 1850 vypukla v Lánech a okolí cholera. Rodina Mertova ztratila dva své příslušníky. Dcerka Barbora, stará 3 1/2 roku, zemřela na choleru 7.září a tatínek František zemřel 25.září na „hlavnici v běhu cholery asiatické“. Jeho ošetřujícím lékařem byl doktor Burda. Maminka Barbora zemřela roku 1874 ve věku 59 let na „krvotok“.

Roku 1872 je již psán na gruntě František Merta. V roce 1850, kdy zemřel tatínek, mu bylo 12 let, hospodářství tedy vedla s největší pravděpodobností maminka Barbora a to až do roku 1861, kdy se oženil s Františkou Haňákovou, dcerou Františka Haňáka, cihláře a chalupníka z Lánů čp.72. Roku 1862 se jim narodil syn František. Další dva synové zemřeli krátce po narození: Cyrill (*1864, +1864 na božec), Josef (*1868, +1869 na oubytě). Dcera Františka *1869 se provdala r.1894 do Brtve 29 za zedníka Jana Pilaře.

Na přelomu 19. a 20. století na chalupě hospodařil další František, narozený roku 1862. V době svého sňatku v roce 1885 je veden jako rolník a roku 1903 jako starosta obce. Vzal si Františku Juzovou, narozenou r. 1865 ve Vojicích. Byla dcerou Aloise Juzy, domkáře ve Vojicích 63.
Spolu měli syna Josefa (*1888, který se oženil s Marií Koutovou ze Svatojánského Újezdu. Měli syny Františka, Oldřicha a Josefa).
Další syn František, narozený roku 1892 byl v době první světové války povolán k vojenské službě mezi prvními a to 28.7.1914. Za rok - 23.10.1915 padl v bitvě u Lopuzna v ruském Polsku.
Podle lánské kroniky v roce 1927 v tomto čísle bydlí František Merta a roku 1951 Josef a Oldřich Mertovi.

Lány čp.4

Usedlost je postavená ke konci 17.století. Sloužila patrně již od začátku jako hostinec.

K roku 1789 je jako majitel uváděn Jiří Ullwer. Rod Ulvrů je jedním ze tří nejstarších rodů, usedlých v Lánech již od konce 18.století. V té době patřila k usedlosti zahrada, louka o výměře 836 sáhů, ze které se sklízelo 321 centýřů sena a 78 centýřů otavy. Dále 2 pole, na kterých se pěstovalo žito a oves.

V roce 1819 je objekt již uváděn jako hostinec. Byla to hospoda výsadní s určenou zastávkou pro cestující a koně a určitými výsadami : zmenšení roboty, odběr panského piva. Šenkýřem byl Josef Ulver, narozený asi roku 1788, pravděpodobně vnuk Jiřího. S ním tu žila jeho manželka Dorota, rozená Laušmanová z Horního Javoří a děti Josef (*1816), František (*1818) a Antonín (*1820). Dále ještě rodiče – otec Josef Ulver (*cca 1764) , matka Marie (*cca 1767) a sourozenci František (*1792), Františka (*1795), Kateřina (*1801), Antonín (*1804) a Pavel (*1809). Čtyři roky nato – v roce 1823 již pravděpodobně dědeček Josef nežije. Společně s rodinou šenkýře tu je vedená pouze babička Marie s dcerou Kateřinou a synem Pavlem. Dále je tu podruh Václav Šůra s rodinou. Po jedenácti letech – roku 1834 – nastává opět změna. Není tu již babička, ani její děti a není tu ani rodina Šůrova. Místo ní vypomáhá 63letá Marie Hůlová a Jaroslav Krupař s manželkou.

Roku 1854 tu provozuje živnost již Josefův syn František, narozený r.1818. Ten se oženil v roce 1841 s Annou Vokrouhleckou, nar. r.1821. Byla dcerou mistra kovářského Františka Vokrouhleckého. Spolu měli 6 dětí : Antonín (*1842), vyučil se kovářem a po sňatku r.1869 s Františkou Petřivou, dcerou šafáře Václava Petřivého z Bělohradu, přesídlil do domku čp.25. Dále dvojčata Františka a Annu *1845 (Anna se provdala r. 1869 za Josefa Šimona sklenáře z Hořic). Z dalších dětí je to Barbora *1848, Františka *1851 a Ferdinand *1853, který však za 6 dní zemřel. Spolu s Františkovou rodinou tu žili ještě jeho rodiče výminkáři Josef a Dorota spolu s dalšími svými dětmi: Annou, Janem – (oženil se r. 1868 s Marií Zachovou) a Františkou (provdanou r.1865 za Josefa Vokrouhleckého, nájemníka z HNV čp.7). Maminka Dorota zemřela roku 1860 na sešlost věkem a tatínek Josef roku 1867.

Kolem roku 1871 vlastní hostinec František Vokrouhlecký, od kterého tento objekt koupil 8.9.1871 Václav Petřivý za 4.425 zlatých rakouského čísla se všemi právy a pozemky. Rod Petřivý pocházel z Lukavce a Václav byl synem Václava Petřivého, šafáře z Nového dvoru (pod Byšičkami) a jeho manželky Barbory, rozené Imlaufové z Bukoviny. Protože tito rodiče přispěli značnou částkou na zakoupení hospody, měli zajištěný výměnek. (Barbora zemřela r.1884 na „sešlost věkem“). V březnu roku 1872 se Václav oženil s Františkou (*1846), dcerou Jana Beneše, půlstátníka a představeného obce Horní Nová Ves. Z jejich 9 dětí se dospělosti dožilo 5. Dcera Františka (*1875) se roku 1898 provdala za Jana Kozla z Lánů čp.6. Václav (*1878) převzal živnost. Marie (*1880) se provdala za Františka Štefana, cukráře a Ludmila (*1882) se provdala za jeho bratra Josefa, obuvníka. Oba bratři pocházeli z Lánů čp.78 a obě rodiny našly nové útočiště v Roudnici nad Labem. Posledním dítětem Václava a Františky byl Antonín (*1888), který se vyučil pekařem a svoji živnost založil právě v domku čp.78. Ke konci 19.století hospoda vyhořela, ale byla pojištěná a tak byla za peníze z pojistky postavená znovu. To ale již o pár desítek metrů výše směrem k Hřídelci, tam , kde se objekt nachází dodnes. Původní stavba totiž stála na špatném místě – v dolíku, kde se držela spodní voda.

Václav Petřivý zemřel roku 1908 a tou dobou přebírá živnost jeho syn Václav. Ten se oženil s Annou Kozlovou, dcerou starosty obce Josefa Kozla z Lánů čp.15. Spolu měli syny Václava a Josefa. Anna však zemřela a Václav se oženil podruhé. Vzal si Marii Kotykovou a spolu měli syna Jaroslava. Marie se synem se později , po smrti manžela, přestěhovala do Rohoznice.

Na přelomu 19. a 20. století a v 1.polovině 20.století hostinec dobře prosperoval, přestože měl velkou konkurenci v hostinci v čp.60. Konaly se zde schůze obecní, Sboru dobrovolných hasičů, zábavy, volby.
Roku 1926 se začala stavba silnice z Lánů do Hřídelce, která vedla kolem hostince. Václav Petřivý na tuto stavbu daroval pozemek i se stromy. Od roku 1929 tu stávala jedna ze čtyř lamp veřejného osvětlení. Roku 1933 byl hostinec prodán (to již po smrti Václava Petřivého) Antonínu Svatému z Roprachtic, který tu žil se svou manželkou Zdenkou a dětmi Zdenkou a Josefem.

Rok 1950 přinesl likvidaci soukromého podnikání v Lánech. 1.září 1950 byl po cca 200 letech prosperující hostinec „ U Svatých“ uzavřen.

Lány čp.5

Kolem roku 1800 tu již žil rod Machů. Prvním je František Mach, narozený asi roku 1769 a jeho žena Kateřina cca 1775. Dcera Anna se provdala r.1813 za Josefa Bocha z Horního Javoří. Dále měli dceru Františku *1798 a syny Františka *1800, Josefa *1801 a Jana *1803. Tatínek František tu hospodařil ještě roku 1823, kdy je tu také uváděn 44 letý nájemník Josef Kozel. Roku 1802 se provdala jeho dcera Kateřina Kozlová za Václava Dlaba, chalupníka z Brtve 14.

Roku 1834 již vede hospodářství jeho syn Jan, narozený r. 1803. Ten se roku 1824 oženil s Kateřinou Rachmanovou *1798 ve Svatojánském Újezdu. R. 1825 se jim narodila dcera Františka, která se roku 1845 provdala za Františka Kozla, chalupníka z Horních Lánů 11. Další dcera Kateřina *1827 se roku 1847 provdala za Františka Luštince, chalupníka z Hřídelce 14. Syn Jan *1831 pokračuje na gruntě. Syn František *1833 je při svém sňatku roku 1864 veden jako vysloužilý voják, vzal si Annu Mertovou, dceru Václava Merty, baráčníka v HNV 18. Dcera Anna *1835 se roku 1858 provdala za Václava Ulrycha ze Stupné a dcera Antonie * 1841 se roku 1864 provdala za Josefa Bičiště, domkáře ve Lhotě Šárovcově. Tatínek Jan zemřel roku 1850 na choleru a maminka Kateřina roku 1872 na „slabost tělesných sil“.

Roku 1852 získal usedlost v ceně 900 zlatých po svém zemřelém otci syn Jan *1831, který pak vyplácel podíly svým sourozencům, kromě sestry Františky, která zřejmě dostala již svůj podíl vyplacený jako věno. Matka Kateřina měla zajištěný výměnek až do své smrti. Tato povinnost byla vymazána roku 1872 na základě úmrtního listu. Roku 1851 se Jan oženil s Marií Munzarovou, dcerou Josefa Munzara, sedláka z Hřídelce 26, narozenou r.1831. Měli spolu syna Josefa *1852, který roku 1874 zemřel na souchotiny. Syna Jana *1853, který se oženil r.1881 s Annou Lánskou z Přibyslavi 16 a při svém sňatku je uváděn jako rezervník 8.pluku pevnostních dělostřelců. Jan se s manželkou přestěhoval do čp 79. Další syn Antonín *1856 zemřel r. 1858 na božec. Maminka Marie zemřela v červnu roku 1858 na „oubytě“ a Jan se v listopadu téhož roku žení s Annou Hrnčířovou, dcerou Jana Hrnčíře z Lánů čp.17.
V tomto druhém manželství se narodila r. 1859 dcera Františka, která se roku 1883 provdala za Ignáce Zahradníka, domkáře z Levínské Olešnice 40, syna Jana Zahradníka. V roce 1861 se narodila dcera Marie, provdaná roku 1884 za Ignáce Glose, obuvníka a domkáře. Roku 1884 jim tu zemřel 18ti denní syn František na psotník. Dcera Anna *1863 se provdala r.1883 za Josefa Zahradníka *1860, domkáře z Levínské Olešnice, syna Jana Zahradníka. Barbora *1865 zemřela roku 1866 na choleru, která si již vyžádala další oběť v této rodině a to po roce 1850 (kdy na ni zemřel její dědeček Jan), a která znovu na Lány udeřila roku 1866. Syn František *1867 zemřel 1883 na zánět pobřišnice. Antonín *1869 zemřel roku 1870 na záškrt, syn Václav *1873 zemřel r.1875 na chronický katar střevní, Růžena *1875 zemřela roku 1894 na zánět plic a Vincenc *1881 zemřel roku 1884. Na živu zůstal syn Antonín, narozený roku 1870, který začal hospodařit po otci.

Na přelomu 19. a 20.století jsou Jan s manželkou Annou vedeni jako výminkáři. Hospodaří syn Antonín *1870, který je zapsán jako rolník a tkadlec. Oženil se s Františkou Suchardovou z Lánů čp.22, narozenou roku 1884. jejich syn Antonín, * 1907 se odstěhoval a působil jako četnický strážmistr. Dcera Marie se provdala do Valdova. Dále se narodila ještě dcera Anna a syn František.

Lány čp.6

V některých pramenech je uváděn rok 1778 jako doba jeho vzniku. V té době tu žil František Fiedler. K chalupě patřila ještě zahrada, louka 399 sáhů, a pole 1 jitro 726 sáhů, ze kterého měl 9,5 centýřů žita a 9,5 centýřů ovsa.
František se narodil asi roku 1762 a jeho žena Barbora přibližně roku 1768. Jejich syn Josef *1795 převzal hospodářství. Další syn František *1797 žil s rodinou ještě roku 1819 a syn Vít *1810 i roku 1823.

Roku 1819 je na chalupě uváděn jako hospodář již jeho ženatý syn Josef *1795 s manželkou Františkou *1800 a jejich dcerami - Františkou *1818 a Annou *1820. Tatínek František je uváděn jako hajný a roku 1823 se svou manželkou Barborou již jako výminkáři. Žila tu s nimi i Marie, pravděpodobně děvečka a Kateřina, psaná jako skotačka.

Krátce před rokem 1834 dochází ke změně majitelů. Na chalupě hospodaří František Hančil (*1776) s manželkou Prokopku roz. Zmatlíkovou (*1777 ve Zboží). Jejich dcera Barbora (*1812) se provdala za Josefa Raise (*cca 1810) a žila tu s rodiči spolu s manželem a dalšími sourozenci : Josefem (*1816), Antonínem (*1822), který se roku 1842 oženil s Františkou Vrabcovou ze Svatojánského Újezdu a hospodařil pak na chalupě, Kateřinou (*1808), provdanou r.1844 za Václava Kočího, baráčníka z Chlumu 34 a Františkou (*1817), provdanou r.1838 za Josefa Raise, syna Gotfrieda Raise z Horní Nové Vsi. V tomto čísle tohoto roku žili ještě Josef Rujf s manželkou Barborou a rodina podruha Josefa Buchnara – manželka Františka a dcerky Františka a Anna.

Kolem roku 1854 již na chalupě hospodařil syn Antonín s manželkou Františkou a dětmi Františkou (*1844), Annou (*1846), Antonínem (*1849), Barborou (*1851), Marií (*1853), Kateřinou a Antonií. Bydlela tu s nimi ještě matka Prokopka.
Dále tu žil ještě František Kozel (*1798 v Hřídelci) s manželkou Alžbětou roz.Munzarovou z Hřídelce a syny Josefem (*1830 v Mlázovicích) a Janem (*1835 v Lánech). Nejstarší syn Františka a Alžběty – František (*1825) žije v č.11.

Krátce po roku 1854 kupuje chalupu od rodiny Hančilových Josef Kozel, který se oženil r.1852 s Annou Můrovou z Prostřední Nové Vsi. Žijí tu jeho rodiče František a Alžběta a rovněž bratr Jan. Dále tu je i Prokopka Hančilová, která měla na chalupě pojištěný výměnek.

Roku 1861 prodává Josef chalupu svému bratru Janovi a sám se stěhuje do čp.15 –tzv.famílie. Prodává za 1620 zlatých a s podmínkou doživotního výměnku pro Prokopku Hančilovou, to je např.: „světnička a komůrka nad světničkou, čtvrtý díl ovoce ze všeho stromoví, ve sklepě plac pro erteple a od Matky Boží po sv. Václava týdně 1 máz mléka ...“. Teprve po smrti zmíněné výměnice mají nárok na týž výměnek i rodiče František a Alžběta. Kdy zemřela Prokopka není zatím zjištěné, ale František Kozel zemřel r.1866 na sešlost tělesných sil a jeho manželka Alžběta r.1883 na sešlost věkem. Přibližně mezi roky 1860-1885 bydlela v čp.6 ještě rodina nájemníka Václava Můra.
Jan se roku 1861 oženil s Annou (*1835), dcerou chalupníka Jana Chudoby a Barbory roz.Lasíkové z Chotče. Jejich první syn Josef (*1866) zemřel roku 1885 na „ochrnutí srdce“. Dcera Anna (*1869) se roku 1891 provdala za Antonína Urbana, tkalce z Lánů čp.54 a žili pak v Hřídelci. Dcera Františka (*1871) se provdala roku 1896 za Františka Kozla z Lánů čp.32 a hosp.

Nástupce Jan se roku 1898 oženil s Františkou Petřivou (*1875), dcerou hostinského Václava Petřivého z Lánů čp.4. Jan byl chalupníkem, domácím tkalcem a znamenitým hudebníkem . Roku 1901 se narodila dcera Marie, která se r.1922 provdala za Jana Ludvíka z čp.31. Jan (*1903) se oženil s Annou Machovou a dcera Ludmila (*1916) se provdala za Josefa Ulvera z čp.25 a spolu pak žili v Praze. Maminka Františka zemřela roku 1923 a tatínek Jan roku 1962.

Jan (*1903) začal hospodařit ve třicátých letech . Roku 1935 se stal starostou obce do roku 1938. Rovněž byl starostou Sokola a to až do jeho rozpuštění roku 1941. Spolu s manželkou Annou vychovali dvě dcery - Libuši a Janu.

Lány čp.26

Domek je postavený mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem byl František Haňák, nar.cca 1796 v Lánech. František pocházel z rodu usazeného ve vsi již roku 1733. Do domku se přestěhoval z čp.23. S manželkou Františkou měli syna Josefa, nar.roku 1821 a dceru Antonii, nar. roku 1823. Rodina Haňákova byla v Lánech aktivní v kulturní oblasti . Působila v ochotnickém divadle – jak František (hudebník), tak i jeho pravděpodobně bratr Josef, cihlář z čp.8

Od Haňáků získali domek členové rodu Urbánek, pravděpodobně před rokem 1850. Z tohoto domku pocházela také Antonie Urbánková (* 4.12.1850) . Ta se kolem roku 1883 provdala za Františka Vagenknechta z čp. 51. Její bratr Antonín (* 24.11.1852) se později oženil s Annou Chmelařovou, nar. roku 1868 v Šárovcově Lhotě. Spolu měli syna Josefa - nar.1888, Antonína, nar.1891, který se vyučil zámečníkem a přestěhoval se do domku čp 45 asi ke své babičce Chmelařové. Dále měli syna Františka, nar.roku 1894. Ten se vyučil pekařem a od roku 1936 žil ve Slavhosticích u Kopidlna. V březnu roku 1933 otec Antonín zemřel.

V roce 1933 koupila domek Růžena Portychová, provdaná Vojkůvková z Hřídelce spolu se svým manželem Michalem Vojkůvkou, který pocházel z Moravy – z obce Horní Bečva. Michal Vojkůvka (někdy psáno i Vojkůvek) spolu s dalšími sem přišel jako dřevorubec na pomoc lesům, poškozených mniškou. Po schůzi obecního zastupitelstva v lednu 1938 se stal obecním zvoníkem a to až do roku 1942, kdy byl zvonek dle úředního nařízení odevzdán pro potřeby války. Ve volbách roku 1945 byl Michal Vojkůvka zvolen do hospodářské komise a roku 1946 do finanční komise.

Od rodiny koupil domek v devadesátých letech dvacátého století pan Lízner .

Lány čp.27

Domek je postaven mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem se stal František Hovorka, nar.cca 1812. Žil tu se svou ženou Františkou, nar. cca 1813. Spolu s nimi tu bydlel v roce 1834 František Fetr nar.cca 1759, jeho manželka Marie a dcera Kateřina.

Manželům Hovorkovým se roku 1839 narodil syn Antonín, který se oženil s Františkou Malou, narozenou roku 1841 v Horní Nové Vsi. Antonín si zařídil v domku obchod se smíšeným zbožím. Jejich dcera Marie, narozená roku 1866 se provdala za Josefa Kozla z čp.15.

Od Antonína Hovorky převzal dům roku 1923 jeho vnuk Antonín Kozel nar.roku 1885,
syn Josefa Kozla a jeho ženy Marie. Ten krátce bydlel v čp.80 a roku 1923 si přistavěl byt v tomto čísle popisném. Přestěhoval se sem s manželkou Annou roz. Zezulkovou z čp.14 v Horních Lánech, dcerou Františka a Marie Zezulkových. V době, kdy se přistěhovali měli dceru Miroslavu. Antonín byl tkalcovským mistrem. Založil firmu společně s E.Hákem a koupil v Horní Nové Vsi bývalý Mikulův mlýn, který vyhořel roku 1925. Zřídili tu malou tkalcovnu, nyní je tu provozovna Tiby. Rodina Antonína Kozla se přestěhovala do H.N.Vsi.

Roku 1927 je v čp.27 veden Antonín Trnka, narozený roku 1878, železniční zřízenec, který sem přesídlil z čp.80 (drážní strážní domek nad tratí). S ním přišly i jeho 4 děti z prvního manželství :Bohumil (později se odstěhoval do Mělníka), Miloslav -oženil se s Blaženou Ludvíkovou (dcerou Rudolfa Ludvíka, který padl v 1.sv.válce), Růžena , Jaroslav a jeho druhá manželka Františka, rozená Ludvíková z čp.31 (dcera Josefa a Antonie Ludvíkových), narozená r.1894. Po smrti Antonína Trnky roku 1941 tu zůstávala spolu s dětmi manželka Františka. Františka zemřela roku 1969 a domek byl převeden na vnučku manžela Evu Trnkovou.

Nyní má zde bydliště rodina Bezděkova.

Lány čp.28
Domek je postaven mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem se stal Antonín Ulvr, narozený cca r.1803) a jeho manželka Františka. Antonín se narodil v čp.4 jako syn šenkýře Josefa Ulvra a jeho ženy Marie. Antonín a Františka měli dceru Annu, nar. roku 1828 a pravděpodobně i syna Václava. Roku 1842 poskytl Antonín jednu světnici ve svém domku pro potřeby školy. Do té doby chodily děti do školy do Bělohradu. Okresní školní komise však zjistila, že místnost je malá a tak se škola musela přestěhovat (krátce do čp.29) a od roku 1844 do roku 1863 byla v čp.55.

Dalším majitelem se stal Václav Ulvr, narozený roku 1849, který se oženil s Františkou Antošovou z Poniklé. Spolu měli dceru Františku (*r.1881), která se provdala za Františka Grofa, továrního mistra a bydleli spolu s rodiči. Další dcery Anna (*r.1885), Julie (*r.1887) a syn Antonín (*r.1889) jsou psány jako tkadleny a tkadlec. V domku je uveden i Jaroslav, narozený roku 1911.

V padesátých letech dvacátého století tu žila rodina Zdeňka Vokrouhleckého z čp.18 a nyní pan Řešátko .

Lány čp.29
Domek je postaven mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem se stal Jan Bekr (*cca 1795). Spolu s ním tu žije manželka Anna, dcery Františka a Marie, dále Jan Buřil s manželkou Kateřinou. Kolem roku 1843 se tu krátce vyučovalo.

Od roku 1888 tu bydlí Josef Tichý „hudebník na ariston“, nar.r.1840 ve Ždírnici s manželkou Barborou, rozenou Pečovou, nar. roku 1844 v Bělé. Barbora byla švadlena.

Dalším majitelem je syn Václav, narozený roku 1871 ještě v Brtvi. Je tkadlec a roku 1894 se oženil s Marií Fetrovou z čp. 42. Spolu měli syny Jindřicha (* r.1897) a Karla (*r.1903). Karel se oženil s Antonií Záveskou a od roku 1930 v Lánech nežije. Marie, první žena Václava Tichého, zemřela a Václav se znovu žení s Kateřinou Šmatolánovou (*r.1872 v Cerekvici), vdovou po Václavovi Ulvrovi. Přišla se synem Josefem Ulvrem (* r.1900 ve Vojicích). Se svým druhým manželem Václavem Tichým měli dceru Marii (*r.1907).

V pořadí čtvrtým majitelem domku se stal syn z prvního manželství Jindřich Tichý. Ten se oženil s Miladou Holmanovou (*r.1899 v Přibyslavi). Spolu měli syna Jindřicha. Roku 1939 byla provedena přestavba domku.

Nyní v tomto čísle popisném žije rodina Bělohlávkova.

Lány čp.30
Domek je postaven mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem je Antonín Fetr (*cca 1804) s manželkou Barborou a synem Josefem. Dále tu s nimi bydlí Mikuláš Mohr a jeho manželka Dorota s dcerou Annou. V roce 1842 je jako hospodář uváděn pouze Mikuláš Mohr.

Roku 1885 kupuje dům František Šturma (*r.1860) z Bezníku. Byl podomním obchodníkem se střižním zbožím. Jeho vyvolenou se stala švadlena Marie Kozlová (*r.1858) z Horních Lánů čp.11, dcera Františka a Františky Kozlových. Roku 1888 se jim narodil syn František. Když v roce 1927 otec František zemřel, držela domek krátce vdova Marie.

Syn František převzal dům kolem roku 1928. V roce 1927 ve volbách do obecního zastupitelstva byl František Šturma zvolen za Sdružení stran socialistických a to do roku 1931. V roce 1932 přistavuje stodolu. Oženil se s Annou Noskovou (*r.1895) a s ní měl syna Jaroslava. Jeho druhou manželkou se stala Růžena Jirůtková (*r.1895) z čp.58. Byla dcerou Josefa Jirůtky a Růženy, rozené Špůrové z Tetína. Františkovi a Růženě se narodil syn Miroslav. Ten se oženil s Libuší Galovou, nar. v Boskově u Semil. Spolu měli dvě dcery. V padesátých letech dvacátého století Miroslav dřevěný domek zboural a postavil zděný.

V současné době v domku žije jeho dcera Miroslava s rodinou.

Lány čp.31
Dům je postavený mezi roky 1823-1828. Prvním majitelem se stal František Antoš, který tu žil s manželkou Viktorinou a dcerami Anežkou a Annou až do roku 1839, kdy ho prodal Josefovi Ludvíkovi (*r.1799).

Josef Ludvík se do Lánů přistěhoval s manželkou Annou, rozenou Cermanovou a s desetiletým synem Janem z obce Čistá (dnes Čistá u Horek), fara Dolní Kalná. Roku 1841 Anna zemřela a Josef se znovu žení s Angelou Štefanovou (*r.1816 ve Vrchlabí) z čp.15, dcerou Františka a Veroniky Štefanových. Spolu měli 4 syny: Josefa (*r.1842), Antonína (*r1844,+1862), Františka (*1850) a Václava (*1853). Syn Jan z prvního manželství se oženil roku 1860 s Annou Dolenskou z Přibyslavi a přestěhoval se nakrátko do čp.37.

Nejstarší syn z druhého manželství Josef převzal hospodářství roku 1865 a oženil se až v roce 1879 s Antonii Kozlovou (*1852) v Horních Lánech čp.11, dcerou Františka a Františky Kozlových. Narodilo se jim 9 dětí, z nichž Josef (*1880) žil pak v čp.54, František (*1881) v čp.59, Antonín (*1883) za 3 roky zemřel, Anna (*1885) se provdala za Tauchmana do Bělé, Rudolf (*1887) padl v I.sv.válce roku 1916 – viz čp 63. Marie (*1889) se provdala za Josefa Ulrycha čp.71, Václav (*1891) se oženil s Emílií Nekovaříkovou a přestěhoval se do Horní Nové Vsi, Františka (*1894) se provdala za Antonína Trnku z čp.27, Jan (*1897). Otec Josef začal s přestavbou dřevěného domku na zděný. Přestavbu dokončil roku 1906 a téhož roku zemřel. Hospodářství se ujala vdova Antonie, která krátce prodávala v zadní světničce alkohol a tabák. Roku 1922 prodala hospodářství nejmladšímu synovi Janovi. Zemřela roku 1937.

Jan se roku 1922 oženil s Marií Kozlovou (*1901) z čp.6, dcerou Jana a Františky Kozlových. Narodila se jim dcera Vlasta. Roku 1932 Jan přistavil stodolu.

V současné době vlastní domek pravnuci Jana a Marie Ludvíkových.

Lány čp.32
Domek je postaven roku 1828. Prvním majitelem se stal František Kolář (*cca 1802) a jeho manželka Kateřina (*cca 1805).

Od roku 1872 tu žije rodina Kozlova. František Kozel (* 1846) z Brtve se roku 1872 oženil s Antonií Maternovou (*1846 v Lánech). Antonie byla tkadlenou. Jejich syn František se narodil r.1872 a v dospělosti žil v čp.37. Syn Čeněk (*1875) odešel do Horní Nové Vsi, dcera Anna se provdala za J.Čeřovského do Brtve. Dcera Marie (*1881) je uváděna jako tkadlena, syn Josef (*1885) odešel do Uhlířů a roku 1889 se narodil syn Jan.

Tento nejmladší syn Jan se oženil s Annou Podlipnou, nar.roku 1890. Roku 1924 koupil Jan od své matky Antonie malý dřevěný domek, zboural jej a na jeho místě postavil zděný domek se stodolou. Manželé měli syny Františka (odešel do Hořic v Podkrkonoší) a Václava (odešel do Prahy).

Dnes tu žije rodina Fejfarova.

Lány čp.33
Domek je postaven kolem roku 1828. Prvním majitelem byl Jan Šorf (*cca1801) a jeho manželka Barbora (*cca 1812).

Dalším majitelem je Jan Materna, narozený roku 1855 v Lánech s manželkou Marií, rozenou Kozlovou (*1853) z Brtve. Jejich syn Josef se oženil do Bělohradu, syn Jan (*1890) je rovněž psán jako tkadlec v Bělohradu a dcera Anna (*1888) zůstala hospodařit doma. Provdala se za Jana Jerieho (*1887), který je veden jako dělník.

Lány čp.34
Domek je postaven kolem roku 1828. Prvním majitelem se stal Josef Haňák (*cca 1800) s manželkou Františkou (*cca 1805).

Mezi roky 1834-1852 tu žil Josef Rais s manželkou Barborou rozenou Hančilovou – viz čp.6. Josef se s rodinou kolem roku 1852 přestěhoval do Horní Nové Vsi.

Jedním z dalších majitelů se stal kolem roku 1905 Jan Bekr (*1870) z Lánů, zedník a domácí tkadlec. Jeho manželkou byla Františka, rozená Nosková (*1874 v Kalu). Ještě v Kalu se jim narodil syn Josef (*1901), který později žil v Horní Nové Vsi a dcera Anna (*1904). V Lánech se pak narodila dcera Františka (*1906) a Růžena (*1908).

Do domku se přiženil František Kozel (*1904 – Brtev). Byl truhlářem. Oženil se s Františkou Bekrovou a spolu měli dceru Libuši, provdanou Urbancovou a Olgu. V roce 1944 František Kozel působil v zásobovací komisi, která vydávala poukazy na obuv, textil a pláště na kola.

V současné době tu bydlí rodina Urbancova.

Lány čp.35
Domek je postaven krátce před rokem 1834. Prvním majitelem je Josef Bekr (*1805) a jeho manželka Barbora (*1806). Měli syna Josefa (*1826).

V devadesátých letech 19.století tu žil Jan Kulhánek, rolník a tkadlec (*1867). Oženil se s Marií Hrnčířovou (*1871). Jejich dcera Marie (*1894) je psána jako tkadlena, syn Josef (*1896) jako zámečník v Nové Pace, syn Antonín (*1899), František (*1902) jako kupecký příručí, Jan (*1904) jako truhlář.

V domku začal hospodařit syn Antonín, který se oženil s Věrou Kodymovou (*1902 v Horní Kalné), schovankou pana řídícího učitele Antonína Sála. Měli čtyři děti : syny Slavoje, Milana, Vlastimila a dceru Věru. Ve volbách roku 1945 byl Antonín Kulhánek zvolen do MNV – školní komise. Byl rovněž předsedou Strany národně sociální. Rodina působila i v ochotnickém divadle.

V současné době domek užívají potomci Věry a Antonína.

Lány čp.36
Domek je postaven mezi roky 1828-1834. Prvním majitelem se stal Josef Kutnar (*cca 1786) s manželkou Dorotou . Žili tu spolu s dětmi : Janem (*1816), Antonínem (*1818), Františkem (*1820) a Václavem (*1824).

Dalším majitelem se stal patrně syn Antonín, který roku 1857 zasadil u kapličky 2 kaštany, které pravděpodobně nepřežily přístavbu školy roku 1897.

Od roku 1872 je tu psána rodina Pačesných. Je to Jan Pačesný (*1848 ve Žďáru), který se oženil s Marií Vagenknechtovou (*1849 ve Vřesníku). Osudy jejich dětí: Václav (*1873) odešel do Uhlířů, Barbora (*1878) se provdala za Františka Novotného do čp.46, Arnošt odešel do Horní Nové Vsi, Františka (*1886) se provdala do Štikova za Josefa Fejfara. Rodinu zle postihla 1.světová válka, když dva nejmladší syny připravila o život. Antonín (*1888) bojoval v Srbsku, namrzl a na následky zemřel v Uhlířích r.1919. Jaroslav (*1890) namrzl na hlídce roku 1917 a zemřel. Jeho hrob je v Rusku v Jaroslavli pod číslem 160.

Od Jana Pačesného koupil domek roku 1923 Karel Šťastný, úředník dráhy v Nové Pace. Domek zbořil a postavil nový. Roku 1927 byl Karel zvolen do obecního zastupitelstva.

Roku 1938 již v domku bydlela rodina Karla Jirůtky (*1899) z čp.58. Byl synem Josefa Jirůtky a Růženy, rozené Špůrové. Karel byl obuvníkem. Oženil se s Ludmilou rozenou Kozlovou (*1903). Roku 1934 přistavěl stodolu. V obecních volbách roku 1938 byl navržen za Stranu sociálně demokratickou. Spolu s Růženou měli dcery Ludmilu a Jaroslavu a syna Vladimíra.

V současné době dům drží rodina syna Vladimíra.

Lány čp.37
Domek je postaven kolem roku 1828. Prvním majitelem se stal Jan Merta (*1782). Žil tu se svou manželkou Annou (*cca 1792) a dětmi: Františkou (*1818), Antonií (*1827), Františkem (*1830) a Antonínem (*1831). Spolu s nimi tu ještě několik let bydlela rodina Josefa (*cca 1796), jeho žena Kateřina a dcery Kateřina a Anna.
Kolem roku 1860 a to přibližně do roku 1873 tu s Mertovými zase bydlel Jan Ludvík s manželkou Annou –viz čp.31. Narodilo se jim tady 5 dětí.

Rodina Mertova tu žila pravděpodobně i další generaci. Kolem roku 1884 je tu uváděna Anna Mertová (možná žena některého ze synů), která ve vesnici působila jako zkoušená porodní bába.

Později tu bydlel Antonín Ulvr, který se oženil s Pavlínou Mertovou, nar.roku 1859. Jejich dcera Anna (*1881) se provdala za J.Suchardu do čp.22, Antonín (*1883) působil jako hlídač v Praskačce, Josef (*1886), vyučený obuvník odešel do Rochlic a František (*1894), vyučený zámečník se usadil v Hřídelci.

Všechny děti Ulvrových opustily rodný dům a dalším majitelem se stal František Kozel (*1872) – viz čp.32. Oženil se s Františkou Kozlovou (*1871) z Lánů čp.6, dcerou Jana Kozla a Anny roz. Chudobové. Jejich jediná dcera Marie (*1900) se provdala za Michaila Romaniuka (*1897 na Ukrajině). Michal roku 1934 postavil nový chlév. S Marií měl syny Miroslava a Jaroslava. Když roku 1953 zahájila vysílání Československá televize, Romaniukovi byli první, kdo začal ve vsi posléze vysílání přijímat. Na vysílání k nim denně chodilo množství sousedů. Jejich syn Miroslav se stal opravářem televizorů a ve vsi , kde postupně televizorů přibývalo, velmi vyhledávaným.

Lány čp.38
Domek je postavený kolem roku 1828. Prvním majitelem se stal Jan Freudenberg (*1786). Rod Freudenberg (zvaný Flamberk) žil v Lánech již na rozhraní 17. a 18.století. František měl za manželku Františku a syny Josefa (*1819) , Jana (*1829) a dcery Kateřinu (*1823) a Františku (*1832).

Jedním z dalších majitelů se stal roku 1894 Jan Pilař (*1866), zedník z Brtve. Ten se oženil s lánskou rodačkou Františkou Mertovou (*1869). Jejich dcera Anna (*1897) se provdala za J.Pecha do Prostřední Nové Vsi.

V druhé polovině dvacátého století byl domek zbourán a na jeho místě si postavil dům nový Miroslav Romaniuk – viz čp.37. Ten se oženil s Ivou Čeřovskou z Lánů. Rodina se věnovala jak ochotnickému divadlu, tak místní organizaci Sokola – hlavně jeho oddílu ledního hokeje. V současnosti tu žijí spolu s rodinou syna Miloše.